Vaše výtvory

Předmět: Vaše výtvory Fri Jan 18, 2008 10:10 pm

Takže tady vkládejte příběhy nebo části či povídky

Hned jednu prřidám jako moje druhá povídka :D
Láska na první pohled

Byla jednou jedna dívka. Rodiče měla přísné, ale to ji nevadilo, protože měla dva životy, dva domovy. Ten první? Ten nesnášela, nenáviděla. Žila mezi feťáky, alkoholiky. Mezi lidmi s různými nemocemi. Ve středisku drogových dílerů. Ale ten druhý? Úplný opak. Kamarádi. Všechno tam bylo nádherné. Jezdila k rybníkům. Kde to měla nejraději. Zbavila se stresu. Nemyslela na to co bude až se vrátí.
Jednoho dne šla s kamarádkou k rybníkům, ale potkali další dívenku, která jela na koni. Poznala jsem se s ní. Byla to dobrá kamarádka. Vytáhla mě na hřbet koně a to bylo ono. Ze hřbetu koně jsem ho uviděla. Toho nádherného kluka. Podíval se na mě, jeho čokoládové oči mě uchvátily. Asi to byla pro mě láska na první pohled. Díval se na mě, ale pak uhnul z pohledu. Zeptala jsem se kamarádky na jeho jméno. „Matěj“. Matěj. Pořád jsem si to jméno opakovala.
Jela jsem, ale on kolem mě prošel.Dívala jsem se na něj, ale nevšimla jsem si co dělá kůň, přestala jsem ho ovládat. Někde někdo zapískal, ale….. koně jsem neovládla a ten se semnou splašil. Utíkal až na louku. Byla jsem vyděšená, křičela jsem. Bála jsem se. Spadla jsem a zůstala ležet na zemi. On přišel. Pomohl mi.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se mě.
„Au! Ano, snad.“ Dívala jsem se mu do očí. Do jeho čokoládových očí.
„Máš asi něco s rukou. Pojď pomůžu ti.“ Usmál se na mě a podal mi ruku.
Já jsem byla ticho. Nic jsem neříkala. Byla jsem šťastná. Chytila jsem se ho kolem krku. Nohu jsem měla asi zlomenou. Cítila jsem strašlivou bolest. Chtělo se mi brečet, ale když jsem byla s ním a držela jej kolem krku, bolest utichala.

Několik dní co mě pustili z nemocnice, jsem jej chtěla najít, poděkovat mu, ale nenašla jsem ho. Holky nevěděli kde je. Prý se odstěhoval. Vyčítala jsem si to. Nepoděkovala jsem mu. Měla jsem toho tolik co bych mu řekla, ale on nikde. Brečela jsem, chtěla jsem ho vidět, alespoň na minutu. Jeho tvář, jeho čokoládové oči. Povídat si sním. Nemohla jsem. Ležela jsem v posteli a brečela, nespala jsem.
Děkuji koním. Kdyby jich nebylo, nepotkala bych ho, ale na druhou stranu, už ho nikdy neuvidím. Nenávidím je! Třískla jsem do zdi pěsti.
Hlava se mi začala točit….všechno se kolem mě točilo. Nevěděla jsem co to je. Vstala jsem s postele, ale to jsem neměla dělat. Neudržela jsem rovnováhu a spadla jsem na zem. Uhodila jsem se do hlavy.

„Kde to jsem?“ Probrala jsem se asi v nemocnici. Ach ne. Já chci pryč….za ním. Ve snu se mi to celé přehrálo znova. Sestřička mi pomohla se vším a řekla mi co se vůbec odehrálo. Přišla návštěva. Máma s tátou.
„Musím na WC.“
„Ano jen běž.“
Šla jsem na WC. Když jsem šla zpátky, vešla jsem omylem do jiného pokoje. Zavřela jsem dveře a podívala jsem se, ale…….To je on, to je Matěj!!! Zírala jsem s jiskrami v očích.
„Jsi to ty?“ Letěla jsem s nohou v sádře k jeho posteli. Vzala jsem ho za ruku.
„Děkuju!“ Poděkovala jsem mu.
„Já ti musím něco říct.“ Sedl si na postel a stiskl mi ruku a zadíval se mi do očí.
„Já, no, už jak jsem tě poprvé viděl asi jsem se do tebe zamiloval…“ Řekl nervózně.
Já s polootevřenými ústy na něj zírala. „Já, já asi taky.“ Vykoktala jsem ze sebe.
Na nic nečekal, protože jsme byly oba dva nervózní. Chytil mě kolem krku, zadíval se mi hluboko do očí, přitiskl mě k sobě a dal mi polibek……………

KONEC!
Moje druhá povídka mno….